Posted By admin on 8.10.2011
zdroj: http://www.vasevec.cz/blogy/proc-v-cesku-bobtnaji-skladky-kdyz-jinde-jim-zvoni-hrana
Největší tuzemská skládka v pražských Ďáblicích má nadále růst, a to i přesto, že městští urbanisté v roce 2008 počítali s tím, že se nejpozději v roce 2013 uzavře. Benešov plánuje rozšířit a prodloužit skládku v Přibyšicích. V Příbrami zase začala fungovat nová skládka komunálního odpadu v areálu bývalého rudného dolu v Bytízu. To je namátkou z poslední doby jen několik příkladů toho, že u nás má skládkování stále zelenou, což z České republiky činí opravdu ojedinělou výjimku. Vyspělá Evropa totiž pohlíží už delší dobu na odpad jako na zdroj materiálu a energie, který je nutno bezezbytku a co nejefektivněji využít.
Asi nejkřiklavějším příkladem je obří pražská skládka v Ďáblicích společnosti A.S.A. Místo uzavření se prodlouží její provoz do roku 2016, zvětší o dalších deset hektarů a jeden a půl milionu tun odpadků, i proti vůli místních obyvatel, které ji mají doslova už plné zuby: trápí je zápach, velké množství prachu, poletující papírky i exhalace z tisíců nákladních automobilů.
Největší zájem, ekonomický, na tom má obec Březiněves a pražský magistrát, a to i přesto, že magistrát chce část odpadů také spalovat v malešické spalovně kvůli zvýšení poplatků za uložení odpadů na tuto skládku (z 270 tisíc tun komunálního pražského odpadu může ZEVO Malešice vyrobit elektřinu a teplo pro zhruba dvacet tisíc pražských domácností). Provoz skládky totiž na druhou stranu přináší Praze do rozpočtu zhruba jednu miliardu korun, obci Březiněves z toho plyne pět a půl milionu korun, kromě jiných výhod. Firma A.S.A. například obci dodá šedesát velkoobjemových kontejnerů na svoz odpadu, uklízecí stroj na sníh, sekačky na trávu, příspěvek na ozdravné pobyty dětí do patnácti let v zahraničí či příspěvek čtyři a půl tisíce ročně na školu v přírodě.
Peníze ovšem nemohou nahradit všechno: například to, že před dvěma lety naměřili odborníci v blízkosti skládky zvýšený výskyt arzenu a niklu v ovzduší. Nebo že se do Prahy vozí i odpad z ostatních částí ČR. Podle Občanského sdružení pro Ďáblice navíc hrozí, že s rozšířením skládky zanikne stará turistická stezka a 30 metrů široký pás zeleně, který má za úkol chránit před hlukem a prachem domy, které jsou od skládky přibližně pět set metrů.
Další nová skládka komunálního odpadu u Příbrami, budovaná soukromou firmou kvůli velké finanční náročnosti, pojme až 100 000 metrů krychlových odpadu, což by mělo vystačit na pět let. Současně dojde i na rozšíření skládky na milion metrů krychlových a na zavádění technologií vedoucích k efektivnímu využívání odpadů a jejich dalšímu zpracování.
Rozšíření a prodloužení životnosti skládky komunálního odpadu v Přibyšicích na dalších 15 let bude stát město Benešov osm milionů korun z vlastní pokladny.
Evropská unie totiž dávno nepodporuje skládkování, ale spalování a modernější způsoby nakládání s odpady na bázi jejich dokonalého využívání. Navíc od roku 2009 mohou být provozovány pouze skládky, které jsou plně v souladu s legislativou Evropské unie. V důsledku toho došlo k mírnému snížení počtu skládek i na území ČR.
Přesto je skládkování odpadů v České republice stále nejrozšířenějším způsobem odstraňování odpadů; důvodem je především výše poplatků za ukládání odpadů na skládky, nedostatečně vybudovaná infrastruktura a kapacity jiných technických zařízení k nakládání s odpady.V současné době je v České republice skládkováno cca 83 % komunálních odpadůa skládkování zaujímá až 96 % z celkového odstraňování odpadů. Komunální odpad tvoří cca 14% všech produkovaných odpadů u nás, což je zhruba 4 miliony tun.
Bioodpad zase tvoří více než 40% komunálního odpadu. V souladu s EU ale musí ČR snižovat množství bioodpadů uložených na skládky. Dodnes však nebyly státem učiněny žádné systémové změny, které by třídění a využívání bioodpadů jasně finančně zvýhodnily a které by vedly k jejich razantnímu snížení množství ukládaného na české skládky. Výsledkem mohou být pokuty v řádech miliard Kč, které zaplatí čeští daňoví poplatníci do Bruselu.
Počet provozovaných skládek je nyní u nás zhruba 237 o celkové projektované kapacitě cca 93 mil. m3, z toho nejvíce ve Středočeském kraji (33), následují kraje Jihočeský a Moravskoslezský po 26. Právě Středočeský kraj například uvažuje o projektu jedné velké „superspalovny“ pro své území.
Dobrou zprávou je, že celková produkce odpadu u nás stále postupně klesá a v přepočtu na jednoho obyvatele a rok patří k nejnižším v Evropě (cca 300 kg).
Odpady jsou nejen průvodním jevem neefektivního nakládání s neobnovitelnými přírodními zdroji, ale zároveň jsou cennými zdroji surovin a energie, jejichž význam roste. Nedokonalé skládkování či spalování odpadů zároveň představuje zdroj znečištění půdy, vody a ovzduší nebezpečnými látkami.
Musíme se proto vydat cestou podpory a rozvoje maximálního efektivního využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů (jejich recyklace, materiálové využití), popř. energeticky (spalování). Tuto cestu může stát výrazně usnadnit přijatelnější legislativou (nový zákon o odpadech) a lepším a jednodušším přístupem k evropským dotacím v této oblasti.
Rostoucí nároky na ekologicky šetrné ukládání a likvidaci odpadů včetně jejich třídění a recyklace vyžadují i stále náročnější technologie, což se projevuje ekonomicky. Investice na nakládání s odpady tvoří proto již dnes významný podíl z celkových investic vynakládaných na ochranu životního prostředí u nás a jejich vývoj ukazuje na rostoucí trend (cca 4 mld. Kč ročně) i do budoucna.
Je také třeba změnit výrobní postupy směrem k nízko-odpadovým až bezodpadovým technologiím a v případě vzniku odpadů k jejich vyššímu využívání, včetně podpory zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu komunálních odpadů tam, kde je to technicky i ekonomicky vhodné. Žádoucí je též proces nahrazování nebezpečných materiálů a složek, používaných jako suroviny, méně nebezpečnými, a minimalizace objemu a hmotnosti výrobků při zachování jejich funkčních vlastností.
Celkové snižování spotřeby materiálů a materiálové náročnosti hospodářství patří mezi důležité priority, neboť náš stát má téměř dvojnásobnou materiálovou náročnost než je evropský průměr.
V současné době u nás fungují jen tři zařízení pro energetické využívání odpadu (ZEVO Praha Malešice, SAKO Brno a Termizo Liberec), která mohou ročně zpracovat 630 000 tun komunálního odpadu. Jestliže se ve vyspělých státech EU polovina odpadu energeticky využije, máme aktuálně k dispozici minimálně 1,9 milionu tun komunálního odpadu pro výrobu elektřiny a tepla. Zatím využíváme pouze třetinu. Přitom dnešní spalovny odpadu patří díky přísným limitům k nejekologičtějším energetickým zařízením. Využití tepla ze spaloven odpadu či spalování paliva vyrobeného z odpadu v elektrárnách je prakticky možné ve většině krajských měst a velkých městských aglomeracích. Aktuálním příkladem je výstavba zařízení na energetické využití odpadu v Chotíkově u Plzně nebo příprava Krajského integrovaného centra nakládání s odpady v Karviné. Obrovskou šancí je maximální využití energie komunálního odpadu v kombinované výrobě elektřiny a tepla. Pro využití tepla z výroby elektřiny byly u nás vybudovány unikátní horkovody dlouhé až desítky kilometrů. Například z Mělníka do Prahy, ze Sokolovské uhelné do Karlových Varů či Nejdku, z Elektrárny Poříčí u Trutnova do Úpice či Janských Lázní. V posledních letech se podařilo dokončit tepelné napáječe ze závodní elektrárny Lovochemie do Lovosic nebo z elektrárny Dětmarovice, která už teplem zásobuje Orlovou, také do Bohumína. Potenciál dalšího rozvoje kombinované výroby elektřiny a tepla však zatím není zdaleka plně využit.
Stálým doprovodným problémem u nás je problematika černých skládek – tj. nelegálního uložení odpadů, a litteringu – množství volně odhozených odpadů, jež významně narůstá. Tento nárůst přináší negativní dopady na životní prostředí a cestovní ruch a zvyšuje požadavky na financování úklidu pohozených odpadů pro samosprávy měst a obcí, tj. tlak na veřejné rozpočty. Řešením je mimo jiné i environmentální výchova a osvěta občanů či přísnější legislativa a sankce.
Zajímavosti:
· Energetické využití 100 000 tun odpadu (300 000 obyvatel) pro výrobu elektřiny a tepla ročně nahradí 25 milionů m3 zemního plynu nebo 65 000 tun hnědého uhlí.
· Získá se teplo pro 20 000 domácností a elektřina pro provoz spalovny a běžnou spotřebu několika tisíc domácností.
· Spálením 1 kg odpadu doma v kamnech se uvolní do ovzduší tolik dioxinů jako při spálení 10 000 kg odpadu ve spalovně.
Category: Media |
No Comments »
Štítky:
